Štěstí! Co je štěstí?

Muška jenom zlatá,

která za večera

kol tvé hlavy chvátá…

Alespoň tak to tvrdí básník Adolf Heyduk. My na zdrávce však víme, že štěstí může vypadat i jinak. Třeba tak, že se nám sejde přes třicet žáků napříč různými třídami, aby se utkali na poli cti a slávy v disciplíně tak noblesní, jakou je recitace.

Školní soutěž v recitaci se na zdrávce koná již mnohá léta. Už sice nehostíme zdravotnické školy z celé republiky, jako tomu bylo dříve, ale v komorní atmosféře učebny českého jazyka se scházíme ani ne tak kvůli výhře, jako spíše kvůli přehlídce vznešeného a kultivovaného projevu. A letos jsme seznali, jak jsou naši žáci opravdu talentovaní. Stoupnout si před tabuli a tváří v tvář cizím vrstevníkům něžně recitovat jímavé verše, to už chce pořádný kus kuráže. Když se k tomu ale přidá uvolněnost, hlasová dynamika, respektování větné vazby a intonační oblouky, vzniká básnický přednes jako víno. Několik takových slastných doušků dopřáli publiku i odborné porotě (složené převážně z vyučujících českého jazyka) všichni, kdo v pondělí 11. prosince recitovali.

Lucka Mačková (ZL1) nás vzala ke Sládkově Lesní studánce, ale Andrea Štveráková (PS2B) objevila, že je Zamrzlá. Klíč k srdci nám ukázala Elizabeth Prášková (PS2B), v podobném duchu se nesla také Báseň milostná pronášená Šárkou Markovou (ZL1). Cituplné verše o Ukřižované nám přednesla Nina Prysjažňuk (PS4B), Svět pod lucernou objevila Pavlína Vanclová (ZL3). Anička Kukrálová (PS3A) nás dojala Žáčkovými verši Hledám tátu, Tereza Janečková (PS3B) v podobné náladě zarecitovala Píseň nešťastných milenců. Po stopách Edisona jsme se vydali s Adélou Stonjekovou (PS4A), k Domovu pak zamířila Michaela Kuldová (ZL2). Tam uvnitř spolu vedly dva Seifertovy Rozhovory Magdaléna Ducháčková (ZL2) a Ema Němečková (ZL2). O dobrodružství, jaké zažil Král a vosa, nám povídala Karolína Holubová (ZL2), do nádherných slovních obratů Máchova Máje nás pak vtáhly Tereza Šaclerová (ZL1) i Kateřina Exnarová (ZL2). Gellnerovy verše nám s působivým výrazem zarecitovala Matylda Binková (ZL1). K Erbenově Kytici jsme pak přivoněli hned díky několika recitujícím: úvodní báseň přednesla Viola Kovářová (ZL1), Zlatý kolovrat roztočily jemně i strhujícím způsobem Michaela Mečířová a Andrea Gallerová (obě ZL3). Jsou zkrátka Básně, které pomáhají, alespoň to nám skrze přednesené verše dokázala Adéla Žiláková (ZL3).

Vystoupit s naučeným textem před tolik posluchačů vyžaduje mnoho odvahy. Ale recitovat přitom ještě báseň vlastní, to už si zaslouží plné uznání. Obdivuhodným způsobem to s básní Normální dokázala Nikola Martincová (PS1B) i Beata Šimůnková, která otevřela téma jednoho velikého Ale. Strhující výkon i procítěnou báseň Duše pak přednesla Kateřina Kašparová (ZL3), která se tak zařadila mezi nejvíce nezapomenutelné výkony celého letošního ročníku recitační soutěže.

Zvláštní místo (a také ocenění) získala jedna výjimečná trojice: Radka a Lenka Gaislerovy spolu s Kristýnou Hejnovou (všechny ZL3) dramaticky přednesly úryvek ze Shakespearova Caesara.

Z mnoha úspěšných performancí vzešlo několik skutečných klenotů. To vedlo také k tomu, že porota letos – zcela mimořádně – ocenila namísto obvyklých tří míst hned pět nejlepších výkonů. Mezi ty přednesy, které zůstaly těsně za oceněnou pěticí, patřila úchvatná Romance štědrovečerní recitovaná Karolínou Ernstovou (ZL2). Obdivuhodný byl rovněž výkon Vandy Janákové (PS2A), která nám ve slovenštině (!) zarecitovala báseň S láskou, Lukáš. Na pátém místě se umístila báseň recitovaná hned ve dvou jazycích – nejprve ukrajinsky a poté česky. Její obsah nám dvakrát s hlubokým prožitkem předala Tetiana Nemesh (ZL1). Na čtvrtém místě skončil také jeden z nejpozoruhodnějších výkonů posledních let – vlastní báseň Malý princ, kterou nám se svým kytarovým doprovodem zarecitoval Jiří Špelda (PS1A). Na bronzové pozici se umístila žákyně, která to na stupních vítězů zná velice dobře už z loňska – jedinečná Zuzana Brádlerová (PS2A) s básní Jsem jako řeka. Jen těsně druhá se umístila výrazově dokonalá Veronika Hradecká (ZL3) s básní Polednice. Vítězkou celého letošního ročníku se pak stal dramatický přednes pasáže z díla Zápisky z podzemí od F. M. Dostojevského, který zcela neopakovatelným výkonem provedla Eliška Olosová (ZL4).

Jako každý rok se i letos vyhlašovala cena publika, kterou si zcela zaslouženě odnesla Eliška Karlová (PS4B), která nás rozesmála tak trochu odlišnou verzí pohádky Červená karkulka.

Další ročník soutěže v recitaci je za námi. Byl – podle mnoha porotců – jedním z nejlepších za celou historii soutěže. Děkujeme tímto všem soutěžícím za jejich nasazení i výkony, stejně tak patří veliký dík paní Ivě Kvasničkové, která s několika žáky ubytovanými na DM Bulharská jejich precizní výkony natrénovala.

No a nezbývá, než se těšit na příští rok a tajně hádat, co nám asi přinese. Pokud to bude alespoň polovina toho štěstí, co kolem nás létalo jako muška zlatá minulé pondělí, budeme nesmírně potěšeni.

Za všechny češtináře

Mgr. Jaroslav Sogel