Úterní chvilka poezie

„Myslím si, že poezie je droga, kterou každý potřebuje ke svému životu. Je to droga neškodná, ale může být velmi účinná,“ prohlásil kdysi český básník, novinář a překladatel Antonín Brousek. A tak jsme si v předvánočním čase, jak tomu bývá už po mnoho let zvykem, píchli trochu téhle neškodné drogy i my na zdrávce, a to při soutěži žáků naší školy v recitaci.

Letošní ročník recitační soutěže přinesl celou řadu obdivuhodných výkonů. Poetické odpoledne otevřela úryvkem balady Vodník z Erbenovy Kytice Tereza Janečková (PS2B). Vodník zazněl ještě dvakrát, a sice v podání Andrey Štverákové (PS1B) a také Lucie Jedličkové (PS3B). Motiv vody byl, zdá se, pro žáky při letošní recitaci silně přitažlivý. Dvakrát jsme se totiž podívali k Sládkově Lesní studánce, kam nás na výlet vzaly Tereza Pavelková a Barbora Časnochová (obě PS2B). Žákyně Tereza Tomanová (PS1B) nám povyprávěla o Velrybě z pera básníka Kainara, Vojtěch Gavenda (PS1A) nás zase seznámil s osudy Mikuláškova Brněnského krokodýla.

Zpět na stránky Erbenovy Kytice jsme se podívali s baladami Zlatý kolovrat a Polednice, a to díky Kateřině Kašparové (ZL2) a Nikole Kobosové (ZL1). Milovníky Tolkienovy trilogie Pán Prstenů jistě potěšila báseň Proroctví přednesená Pavlínou Vanclovou (ZL2). Skvělý výběr básně k recitaci prokázala Nela Charvátová (PS2B), když porotě i publiku velmi věrohodně přednesla známé verše z Nezvalovy Manon Lescaut. Na Nádraží na nás díky Seifertově básni čekala Elen Vedralová (PS1B), abychom se o něco později mohli zase vrátit zpět k Domovu, alespoň tak, jak jej vykreslil básník Sládek v podání Elišky Lebedové (PS1B). Nejsilnější téma, které poezie zná, totiž téma lásky, nechybělo ve verších Elišky Karlové (PS3B) recitující báseň Srdce a rozum od Ščipačova, ani ve slavně zhudebněných verších Václava Hraběte Variace na renesanční téma, které nám přednesla Petra Špačková (PS3B).

Zvláštní ocenění poroty si zasloužily dva výkony, které sice nedosáhly na nejvyšší stupně, přesto dokázaly silně zapůsobit. Tím prvním byla báseň Jany Bradáčové (PS1A), která velmi odvážně dokázala přenést publiku svou vlastní tvorbu s názvem Mezi nebem a zemí. Druhým nevídaným výkonem byla ukrajinská lidová báseň Vůle recitovaná Teťanou Nemeš (PS1B), která dokázala vlasteneckými verši i rodilým přízvukem nejednoho posluchače dojmout skoro až k slzám.

Než budou představeni vítězové letošní soutěže v recitaci, zmiňme ještě dva pozoruhodné a nezapomenutelné výstupy. V obou případech se nejednalo o recitaci, ale o umělecký přednes dramatu, a v obou případech se jednalo o párová vystoupení. První dvojicí byla Tereza Živná a Simona Hurdálková (obě ZL4), které si připravily scénku se zdaleka nejobjemnějším textem toho odpoledne, jejž se kdo dokázal zpaměti naučit. Byl to dialog ze hry Jak je důležité míti Filipa od Oscara Wilda. Dívky doplnily svůj výstup o řadu rekvizit (šálky, konvice na čaj, pestrobarevný vlastnoručně vyráběný klobouk apod.) a přítomné zaujaly také jejich kostýmy. Není divu, že je publikum odměnilo bujarým potleskem. Obdobné ovace pak sklidil dialog mezi Romeem a Julií ze stejnojmenného dramatu Williama Shakespeara, který ovšem přednesli překvapivě dva muži: Ondřej Vojta a Robert Hurdálek (oba ZL4). Slavná balkonová scéna tak v pánském podání vyloudila veselý smích a maturanti si mohli gratulovat, že stanovenou výzvu dokázali odvážně splnit. Není divu, že jim jen o vlásek unikla cena publika.

Nyní už k vítězům soutěže v recitaci pro školní rok 2022/2023: Třetí místo díky strhujícímu výkonu a nádhernému přednesu obsadila Eliška Olosová (ZL3) s Nerudovou básní Balada česká. I ona byla oceněna několika hlasy v soutěži o cenu publika. Z druhého místa se pak zaslouženě mohla radovat Zuzana Brádlerová (PS1A) s básní Sluneční snídaně. Máme velkou radost, že se na takto významné pozici objevila žákyně z prvního ročníku a zároveň věříme, že jsme se se Zuzkou při recitaci neviděli naposledy. První místo soutěže v recitaci pak bylo zcela neoddiskutovatelné, kromě jednohlasné poroty totiž výkon uchvátil i diváky, kteří mu věnovali cenu publika: dvojnásobnou vítězkou se tak stala Tereza Živná (ZL4), která nám procítěně přednesla monolog Marjorie z dramatu Aury Pont Krajní meze. Velká gratulace!

 Rádi bychom jménem češtinářů poděkovali všem vystupujícím, kterých letos bylo (kdo správně počítal, tak už ví) dvacet čtyři. Velký počet recitátorů svědčí o tom, že poezie je stále živá a lákavá forma umělecké výpovědi. A my jsme velice rádi, že si tuhle neškodnou, ba přímo duševnímu zdraví prospěšnou drogu spolu s námi aplikovalo tolik žáků. Milý úsměv, který si každý z nás odnášel po úterní recitační soutěži na tváři, je totiž k nezaplacení.

Za všechny češtináře děkuje zúčastněným

Mgr. Jaroslav Sogel

PS: Poděkování patří rovněž paní vychovatelce Ivě Kvasničkové z domova mládeže, která ve volném čase pomohla připravit část vystupujících na jejich přednes, načež spolu s námi češtináři usedla na místo porotkyně. Děkujeme!