U lavice dítě stálo, z plna hrdla křičelo…
...akorát to nebylo u lavice, ale před tabulí; nebylo to vlastně dítě, ale středoškolský student; a už vůbec nekřičelo, ale recitovalo. Takhle nějak si lze představit obraz minulého čtvrtku, kdy na naší škole probíhala tradiční soutěž v recitaci.
Jeden by si myslel, že zdravotní sestřičky (nebo studenti lycea, na tom už nesejde) jsou tu od toho, aby správně píchly injekci, postaraly se o pacienta a udělaly i těžkou práci s lehkostí a úsměvem. My, kdo se s nimi můžeme potkávat denně, ale víme, že mladý člověk může mít kromě obyčejných lidských orgánů, které by měl při studiu na naší škole znát, také srdce pro umění, literární duši, hlas jako zvon a básnické střevo. To jsou ostatně skvělé předpoklady pro to, aby mohl i s mírnou nervozitou vystoupit a zarecitovat kousek poezie těm, kdo jsou na tom podobně.
Letos se takových hrdinů našlo hned šestnáct, a to už je co říci. Všichni z nich pilně cvičili paměť, trénovali dramatizaci a pilovali intonaci, aby mohli prezentovat, co umí. Výsledky byly skutečně mimořádné, neboť nikdo zmiňovanou přípravu nepodcenil a výkony recitátorů byly skutečně pozoruhodné. A co je cennější, také se nikdo nerozklepal a neutekl. A i když se občas našel někdo, kdo si přeci jen musel vypomoci papírem s textem, aby osvěžil nervózní paměť, na výsledném dojmu poroty ani diváků to jistě neubralo. Porota, složená z češtinářů ze zdrávky, se musela dlouze radit, než vybrala tři výkony, které přeci jen o něco více vynikly nad ostatními.
Na třetím místě se umístila dvojice studentek z druhého ročníku zdravotnického asistenta, Gábina Raková s Nelou Pavelkovou, které svým výkonem zaujaly už v loňském roce. Pro recitaci si vybraly báseň od L. Ferlinghettiho Svět je báječné místo. Na druhém místě se umístila studentka prvního ročníku zdravotnického lycea Sabina Chaloupková s básní od Jiřího Wolkera. Je skvělé vidět, že i žáci, kteří na naši školu přišli teprve nedávno, oplývají talentem i odvahou poměřovat se se staršími ročníky.
Na prvním místě se pak již podruhé v řadě umístila studentka třetího ročníku zdravotnického lycea Barbora Amlerová, která excelovala dramatickým přednesem textu úspěšného románu I. Douskové Oněgin byl Rusák. Svým výstupem si získala nejen porotu, ale také srdce diváků, takže si Barča kromě prvního místa odnášela také Cenu diváků.
Vzhledem ke zmíněnému úspěchu i dalších recitátorů se porota rozhodla výjimečně udělit ve shodě s hlasy diváků ještě čtvrtou, mimořádnou cenu, a to Kristýně Pluhařové, rovněž studentce třetího ročníku zdravotnického lycea. Ta všechny posluchače zcela odrovnala dramatickým přednesem náročného textu W. Shakespeara ze hry Coriolanus.
Jak bylo řečeno na začátku, výkony byly letos zcela mimořádné a všichni vystupující si po zásluze zasloužili odměnu v podobě potlesku. A my se můžeme v oprávněné naději těšit, co přinese zase příští ročník recitace. Vždyť slovy spisovatele Octavia Paze: „Báseň je ulita, v níž rezonuje hudba světa.“
Za češtináře
Jaroslav Sogel